„Jak hodnotit tento závod? V prvé řadě bych řekl, že jsme jeli velký závod, ale spousta negativních faktorů nám znemožnilo jít vpřed za vysněným cílem. A tak můžeme být rádi, že jsme druhou 24hodinovku v tomto roce, alespoň dotáhli do konce. Team pracoval ze všech sil, zač mu moc děkuji, ale já osobně nemohu být spokojen s tímto výsledkem, který jsme v Oscherslebenu předvedli.

Ve čtvrtek nám nevydržel motor, se kterým jsme absolvovali 8hodin v Suzuce. Byl to nečekaný problém. Náš plán byl, odjet s tímto motorem veškeré kvalifikace a do závodu nasadit nově zajetý agregát. Bohužel se tak nestalo a tak jsme trénovali s loňským motocyklem, do té doby, než jsem ho zahodil a poškodil tak zadní kyvku natolik, že jsme museli nasadit nový motor do 07ky už před kvalifikacemi. Po kvalifikacích jsme obsadili 24.místo na startovním roštu. Team určil mě, abych startoval. Start mě velice mrzí, protože jsem odstartoval do zahřívacího kola velice dobře, ale do ostrého motocykl naskočil, až po cca 4 vteřinách a hned bylo co dohánět. Zvolil jsem pneumatiky media, už na pomalu osychající trati a po 45minutách, kdy vyjel poprvé safety car, jsem zajel do boxu pro suché pneu a předal motocykl do rukou Christra Minina.

V té době se náš team pohyboval na 13.místě. Postupovali jsme pořád vpřed a po 4 hodinách jsme byli na místě 11. Ale pak přišla drobná chyba Minina, který upadl v jedné z pomalých zatáček a rázem jsme byli dvacátí. Opravou motocyklu jsme ztratili drahocenný čas, ale vše se během pár minut dalo do kupy a jelo se dál…! Nikdo v teamu neztrácel naději, protože závod byl teprve „před námi“. Během celé noci se mi jelo velice dobře. Jel jsem pouze o 0,8s pomaleji než ve dne a to mi dodávalo sílu a motivaci být dobře soustředěn na noční jízdy. Nevím, která noční hodina to byla, ale přišla další drobná chybička, tentokrát v podání Verbovena. Do pravé zatáčky po dlouhé rovince špatně zařadil, motocykl se mu zavlněl a musel opustit trať. Aby se vyhnul čelnímu nárazu do gum a svodidel, položil motocykl na bok, na kterém potom dojel do boxu a opět začala pouze „plastická operace“ pro mechaniky.

Zdálo se, že už máme vše za sebou, ale do třetice všeho dobrého, cca 5hodina ranní, cosi se začalo ozývat z převodovky. Třetí rychlostní stupeň vypověděl službu. Od začátku závodu, jsme jako prevenci pro tento případ odpojili quickshifter, ale stejně jsme se tomu nevyhnuli. Celých zbývajících cca 9hodin jsme odjeli na 4ku a 5ku. Ale i tak jsme zajížděli solidní časy. S tímto handicapem jsem dokázal zajet pouze o půl vteřiny pomaleji než čas z kvalifikace. I když kola byly méně vyrovnané. Poslední mé tři hodiny byly pro mě velmi těžké. Bolavému rameni, nejspíš následek pádu, nepomohla ani injekce a hlavně velice bolestivé šlachy na prstech u rukou zapříčinily pomalejší a pomalejší kola.

Team byl nakonec velice rád, že takovouhle pouť dokončil a posbíral i světové body jak v celkovém hodnocení, tak i samozřejmě v naší kategorii SPP. Děkuji ještě jednou celému teamu a přeji jim brzké zotavení z tohoto náročného víkendu a především všem sponzorům a fandům, kteří nám poskytují podporu a kteří drželi pěsti!“